Jdi na obsah Jdi na menu
 


file:///C:/Documents%20and%20Settings/Jirka/Plocha/sarpisek/p%C3%ADsni%C4%8Dky/01-AudioTrek%2001.mp3

Protože v průběhu rumunského cestování došlo k několikerým změnám na postu alfa samců a ke změnám v označení part (parta s názvem "B" se vždy durdila, ač je to přeci jedno...), budu se snažit, aby bylo patrné, kdo ve které partě právě přebýval...

Den -5 až 3

Parta Josefova, toho kluka luženskýho, ve složení Josef, Petr a Alenka se vydala o několik dní dříve než my navštívit přímořská letoviska Mamaiu, Constantu a Portitu, aby vždy skončila v Buzau - na mapě je její putování vyznačeno ne náhodou růžovou barvou. Buzau této partě vybrala zmatená přepážková pracovnice Českých drah a tím jim zařídila několik zajímavých noclehů na nádražích rumunských průmyslových měst s vysokou nezaměstnaností a koncentrací krobotů všech barev pleti. Josef od té doby umí velmi dobře napodobit "Daj bani, daj, daj". Cestou tam ale zkonzumoval jako obvykle tolik červeného vína, že si nevšiml Maďarska..

Den 1 (19.7.2007)

Sraz v hospodě V Cípu se obešel bez obvyklých Nargyho excesů, pivo bylo teplé a jídlo hnusné. Osoby a obsazení - Nargy z Čisté u Mladé Boleslavi, Řeh a Helenka z Teplic, Nána z Řecka a Janica z USA dorazili v tomto pořadí do restaurace, Michal z Vysokého Mýta až na nádraží. Vlak do Aradu jel ve 23:02

Den 2

Cesta v pohodě, jen v Budapešti si k nám sedli dva nevinní Žaponci s rezervací, ale brzo pochopili a odešli vedle. Maďarské pusty se atraktivitou rovnají televiznímu pořadu Cestou přestavby z konce 80.let, ale Arad je skutečně blízko za hranicemi a tak jsme se již kolem 15.odpolední občerstvili v naší první rumunské Ciuceterii na nádraží. V 16:10 jsme odjeli do Halmagiu pod Apuseni. Vykoupali jsme se v potoce a šli do vsi. Ač jsme nestopovali, týpek nám zastavil sám a mělo nás to varovat. Domluvili jsme s ním odvoz na Gainu, vypadalo to, že levně. Dovezl nás do Ciuceteriena návsi a v noci jsme šli spát jako obvykle na hřiště. Ukázalo se, že Rumuni za poslední léta výrazně zdražili prakticky všechno a hlavně pivo, jídlo a cestování.

Den 3

Ráno čukatérie v Halmagiu, všichni se chystali na Gainu, Nána jako obvykle alexandriónek a klimatizovaným stopem za zvuku manele na Gainu. Před námi vařilo několik Dáček a tak jsme se smáli. Ne dlouho, stop byl velmi drahý, myslím, že nás prostě vojebal... Postavili jsme stany ve výšce skoro 1 500 nad mořem, setkali se s Josefovo partou a čekali lidovou veselici. Čekali jsame dlouho... Ti bystřejší už věděli, že žádná nepřijde. Stará bačovská slavnost nabízení nevěst a lidové hudby se zvrhla v exhibici stánkařů a rumunského popu na úrovni Luneticů a skupiny Holki, blahé paměti. Právě při vystoupení chlapecké skupiny se Nargymu podařil husarský kousek, vyšvihl se na pódium, několikrát zamával , zasedl za bicí a bubnoval. i přesto, že bicí nebyly nazvučeny, vyvolal pozornost ochranky a za pozornosti několika set diváků se raději vytratil. Festák se moc nepovedl,ale alespoń jsme dobře zapařili. Nargymu se navíc podařilo stáhnout cenu rybářského prutu, který mu nabízel místní pobuda ze 100 na 3 leie a nakonec si ho nevzal s argumentem, že má opačné držení prutů jako takových....Na Gaině se má pozice alfa samce (ne naposled) znatelně otřásla - měl to být jeden z vrcholů naší rekreace...navíc se ukázalo, že Helenka pravděpodobně ztratila Josefovi publikaci Rumunsky snadno a rychle...

Den 4

Z Gainy jsme sešli na druhou stranu, do letoviska Avram Iancu - tam naše dívky popudily místní svou nahotou, ale vše dobře dopadlo a po občerstvení - nějaký ten ursus a mici - jsme odjeli klimatizovaným dálkovým autobusem do Alby Iulie. Ani jsme nestihli zkonzumovat objednané csorby a odjeli jsme vlakem do Sibiu. Bůh nám seslal anglicky mluvícího Emila, u kterého jsme se v devíti naskládali kolem dvou postelí a neprodleně vyrazili do centra. Byl to příjemný šok, krásné saské město s upraveným centrem a nočním životem nám nabídlo desítky hospod a osvětlené centrum. Sibiu bylo v roce 2007 tzv. Evropským centrem kultury. Emil mě a Nánu ještě cestou zpět zavedl na pavlače, po kterých se dá údajně ve výšce projít celé centrum, ale byli jsme dost našrot a on se bál, abychom neprudili.

Den 5

U Emila jsme se vykoupali, zahnali vlky a vyrazili opět do centra. Napsali jsme pohledy s imaginárními známkami a velmi draze odjeli do Brašova. Vedro bylo příšerné, celé Rumunsko byly teploty nad 35 stupńů, na nádražích byly salvapunkty se zdravotníky a hadice s vodou. V Brašově přestup na soukromou trať do Zarnesti a touha spát někde pod hřebenem Piatry Craiului. Možná, že bylo dobře, že nám to nevyšlo, potom nás různí Rumuni několikrát varovali před zvláště agresivními medvědy v okolí Zanesti. Chytili jsme stopa na druhou stranu Piatry, do kempu Plaiul Foii. Vypili jsme pár teplých piv a dokolečka jsme si lehli okolo našich báglů. Bylo to to samé místo, kde mne loni okradli.

Den 6

Ráno nás příjemní sousedé překvapili, že kvůli medvědům stahovali lanem své igelitky s jídlem ze stromu, my jsme na svých batozích s jídlem spali hlavami. Bylo jasné, že musí dojít k rozdělení part, jeden z nejnáročnějších treků v Rumunsku bych určitě nezvládl a tak se parta "B" ve složení Josef, Janica, Nána, Nargy a Michal vydala šíleným nástupem přes nejvyšší horu La Om s tím, že my půjdeme z druhé strany a možná se tam setkáme. Vyšlo to až za dva dny, parta "B" si docela mákla a i když to Josef odchodil v sandálech, bylo to nebezpečné. Z naší publikace cituji " O nebezpečnosti cesty svědčí větší než malé množství křížů". Spali v refugii - útulně pod La Omem, večer jim dost foukalo a druhý den se vydali přes hřeben ke Cabaně Curmatura. Parta "A" - Řech, Helenka, Petr a Alča šli prověřenou cestou na Refugiu Diana. Odtud jsme se měli vydat naproti partě "B" Jediná cesta bez řetězů a bez označení "nebezpečná" vedla bohužel zpět dolů do Zarnesti. Museli jsme dolů. protože nás znovu turisti varovali před medvědy. Před Zarnesti opět koupačka v potoce a ubytování v soukromí - umyvadlo a 4 postele vevnitř, suchý záchod venku. Večer jsme hledali hospodu a ocitli jsme se na dost nechutném sídlišti.

Den 7

Ráno jsme zjistili, že jsme spali v areálu úspěšné prodejny stavebního materiálu, ale majitelka nám poradila jak na Curmaturu, nechala nám u sebe do dalšího dne batohy, prodala parádní mapu Piatry a tak jsme podruhé během dvou dnů zažili nástup ze 700 - 800 metrů do 1 500. Ale cesta přes zarnestskou propast byla pohodová, na cabaně Curmatura už na nás čekala parta "B". Měla náskok PIvo a ČOrbu, ale to jsme dohnali. Parta "B" měla tendenci neúměrně zveličovat náročnost své cesty, ale s tím jsme si hravě poradili skučením a sebelítostí. Výhledy na pasáže Piatry Craiului i na protější Bucegi byly asi to nejhezčí, co se v Rumunsku dalo letos vidět. Bernardýn a kočka, ze které se díky Michalovi stal na chvíli osmiramenný mňoukátor, jen dokreslovali veget na Curmatuře. Přezdívka kurvatůra kvůli náročnosti přístupu z druhé strany je zapomenuta. Vynikající palinka, vynikajíci čorbička, a švédské stoly se vším, co se našlo v báglech - viz Nargyho tresčí játra. Ale teplé pivo - tak jsem večer u stanů trochu zaprudil. Tady je odkaz na rumunská video : http://www.youtube.com/watch?v=qJf256xOGz8 Není to hypertext, tak si to zkopírujte a pak vložte do internetového hledáčku...A kdyby někdo pochyboval, jaký druh čokla tam působil, je tu další link... http://www.youtube.com/watch?v=0gTHYC2ZOlI No a samozřejmě zase zkopírovat...

Den 8

V noci byla kosa, ale ráno jsme dlouho seděli, vařili a kecali. Do údolí to byla pohoda, v soutěsce jsme viděli i lezcehoro, Michal pouštěl z vyvěračky žáby potokem a pak jsme si dali studené pivko a čorbu v čukaterce v Zarnesti - už poněkolikáté. V autobuse do Rasnova jsem nechal klobouk, ale těšili jsme se na proklamovaný kemp. Byl tam, byl drahý, smrděl a nechtěli nás nechat spát pod širákem - docela pochopitelně. Uspořádali jsme tedy rozlučkový mejdan o hospodu dál u biatlonového hřiště. Bylo to velkolepé, pivo, víno i palinka tekly proudem, švédský stůl překonal ten curmaturní množstvím zeleniny i několika druhů sýrů. Během mejdanu nás přišla nalákat na středověké divadelní představení parádní mladá hérečka, ale stala se předmětem rozbrojů. Měla schmrnz.

Den 9

Brzy ráno odjela skupina ve složení Nargy, Nána, Janica a Michal domů a my jsme osiřeli. Čekal nás však Rašnov, parádní hrad, který sloužil k zachycení tureckých útoků. Vyšplhali jsme se až na něj a zažili výhledy na Piatru Craiului, Bucegi a Iezer Papušu. Zjistili jsme, že na kostely u Sibiu už nemáme ani čas, ani peníze a tak jsme se ještě večer přesunuli do Sighisoary. Kemp od pobytu Josefovy party z před 14 dnů podražil, na osobu 15 Lei - ale my jsme věděli, že potřebujeme, sprchu, záchod, koupaliště a oddychnout si. Drahé to bylo proto, že právě probíhal obvyklý sigišoarský středověký festival, kemp byl narvaný, ale čisté záchody a 5 sprch udělalo své. Navíc točili burgera za 2 lei

Den 10

Ráno přišel do stanu Pepa a přinesl mi podobný klobouk, který jsme ztratil v Rašnově. Ten je hodný.Vydali jsme se na festival, ale je to neuvěřitelné, Rumuni to organizačně nezvládali a tak to vypadalo asi tak, že na všech pódiích se neustále něco chystalo, ale nic neprobíhalo. Jediné, co se "povedlo" bylo vystoupení naprosto tragických místních folkových vyčpělců, se kterými si chytlavé popěvky typu na na na zpívala celá Sigina. Přisedla si k nám ovšem naše divadelní známá a tak jsme shlédli první část jejího představení. S lítostí jsem zjistil, že má partnera. V celém městě byly tisíce lidí, točený Burger za 1,5 leie, všude mici, ryby, grundle, pražená kukuřice, sladké namotávané maďarské pečivo, stánky se zaručeně pravým stříbrem, Romové prodávající všechno - zejména špinavé klobouky, V kempu vedle nás bydlel Angličan s překrásnou černoškou, ve sprše mne oslovil Ametičan. Večer jsme se zase sešli v kempu na pivu a já shlédl dva zápasy 1.kola rumunské ligy. Takový odpočinkový den už jsme potřebovali.

Den 11

Ráno jsme odjeli personalem do Dumbroveni, odkud je to do Biertanu 8 km. Biertan je opevněný kostel s parádní saskou vesnicí. Už v Dumbroveni nám starší paní německy říkala, že nás vezme autem, až pojede do Biertanu na bohoslužbu, ale chytli jsme stopa dříve. Je to exkluzivní záležitost, připojili jsme se ke skupince s anglickým výkladem. Zpátky to ovšem byla tragédie. Byl to den před změnou počasí a my jsme se uvařili. Do Siginy, jak domácky proti vůli Josefa Sighisoaru nazýváme, jsme dorazili hotoví. Na chvíli jsme skočili na fesťák, ale už po dvou hodinách raději do kempu na pivo. A co svět neviděl, mimo toho, že mi jedna sličná sedmnáctka řekla, že vypadám jako Johny Depp, dávali další dva zápasy rumunské ligy. Hrála Timisoara, kterou trénuje Dušan Uhrin a tak jsme slyšeli z rumunské televize češtinu.

Den 12

Odjezd ze Sighisoary byl v 10:37 a i přes malou komplikaci (my jsme s Helí měli rezervaci do vagonu, který končil v Budapešti) jsme si cestu užili . Vypili jsme rakiji i palinku bihor, sežrali Cascaval a salám a pokoušeli se spát. Zhoršilo (tedy vlastně zlepšilo) se počasí a tak byla v noci dokonce trochu zima. První lidé k nám do kupé přistoupili v Kolíně, do vedlejšího, kde byl Josef s Alčou a Petrem dokonce nikdo..

Den 13

Praha nepřekvapila, kroboti v šest ráno měli pré, Romové před námi okradli spící našrot krobotku a tak jsme si jen koupili Reflex s baumaxou a rychle odjeli domů.














 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

krobot

(brazilskakava, 4. 1. 2010 22:20)

je to tak z poloviny 80.let z prahy nebo ústí.nedokázli jsme to s kámošem dopátrat...ale s režisérem krobotem to nesouvisí... tak čus.
nové fotky z rumunska na
www.brazilskkava.rajce.idnes.cz

krobot

(Notorik, 24. 12. 2009 13:33)

Nazdar, zajímalo by mě jen odkud znáte a používáte slovo krobot? My to s pár kamarády v Ostravě užíváme stejně a mysleli jsme si, že je to taková naše specialita. Mimochodem v Rumunsku jsme taky dvakrát byli. Předem díky za odpověď a přeji krásné svátky a úspěšný a šťastný nový rok!:)

Cesta

(Jaroslav, 1. 11. 2009 18:10)

Chtěli bychom tam jezdit na čtyřkolkách a chtěl bych od vás poradit.pytjar@seznam.cz

Rumunsko

(gaga, 1. 5. 2009 9:37)

Objevil jsem vynikající stránky zasvěcené Rumunsku. Na stránkách <a href="http://www.dovolenarumunsko.cz/">dovolenarumunsko.cz</a> se nachází ucelené všeobecné informace o Rumunsku, Informace pro cestování, dovolená, rady, tipy, Banát, Retezat, Sianaia, Hunedoara, Transilvania, Černé moře, delta Dunaje, malované kláštery...